O nás

Naši rodinu tvořili 4 dospěláci….já Šárka, můj muž Peťa, dcera Lucka a syn Tomáš. Dcera Lucka už založila svou rodinu a stala se maminkou krásné dcery Amálky a tím pádem z nás udělala prarodiče. Syn Tom žije od svých 19 let v Praze s přítelkyní a má svůj vlastní život. Dále s námi žilo několik zvířecích miláčků, kteří už všichni běhají za duhovým mostem – a to Yorkšírka Besinka a pak tři psí slečny plemene rhodesian ridgeback Chinara, Shaba a Ghaninka, jedna britská modrá kočka Adélka a britský černě tečkovaný kocour Timi.

Takže nyní jsme zůstali s manželem už sami a s námi je jen Imanka.

Žijeme v krásném městě Žďár nad Sázavou, které se nachází přímo uprostřed Vysočiny a je tu nádherná krajina, stvořená přímo na dlouhé procházky.

To jsme my s naší úplně první rr dámou Chiný, která nám kompletně změnila život:

Když zavzpomínám, co vše za zvířátka nám prošlo domácností, tak by to byla v první řadě zelená andulka Kubík. Byl skvělý, ochočený, mluvil, prostě krásný zelený ptáček. Pořídili jsme si ho chvíli po svatbě. Ale kvůli tomu, že jsme začínali bydlet v 1+1 a já čekala druhé dítě, dala jsem Kubíka sestře, kde žil ještě několik let, než jim nečekaně ulítl a o jeho osudu se už nic nedozvěděli.

Další ze zvířátek bylo morče pro děti, které jsme nakonec předali k rodičům do králíkárny  na vesnici a už vůbec si nevzpomenu, z jakého důvodu. Také se u nás na čas zabydlel černý kocourek Rex, nalezenec z půdy, který lítal po záclonách a byl celkově divoký a když začal lovit děti, dali jsme ho na vesnici mé tetě, kde lítal po venku a byl myslím spokojenější.

A pak už nám do života vstoupil první pejsek a to fenka yorkšírského teriéra Besinka! To se psal rok 1996. Byla úžasný miláček. Za ní následovala britská modrá kočka Adélka, pak  kocour Timi – brit černě tečkovaný.

Po smrti Besinky v roce 2005 jsme si konečně pořídili, mnou dávno vysněnou, fenku plemene Rhodéský ridgeback  – Chinaru.  Po odletu Lucky do USA v roce 2010 a asi i z pocitu, že se musíme zase o někoho starat, k nám přibyla druhá slečna stejného plemene a to Shabka!! Několik let jsme žili spokojeně se dvěma zrzkama a kočkama, začali jsme více fungovat v rr-sportu a začali jsme pořádat coursingové akce.

Když bylo Chiný 12 let a Shabce 8 let, rozhodli jsme se, že nebudeme čekat, až nám jedna z holčiček odejde a na začátku roku 2018 jsme si pořídili třetí zrzku a to Imanku. Iman krásně zapadla do celé naší smečky a byla výborná kamarádka Shabinky. I když jsem jí občas musela krotit v jejím temperamentu, hlavně při běhání a dovádění se Shabkou, která už přece jen nestíhala a to jsem netušila, jak vážně začala být nemocná.

Pak nastala doba, kdy nám začala zvířátka pomalu odcházet za duhový most. Adélka už byla dávno mrtvá, Tim odešel na podzim roku 2018 a následně nás čekalo hororové jaro 2019, kdy po sobě odešly obě starší holčičky. Chiný se dožila nádherného věku 13,5 let a v březnu jí diagnostikovali nádor na plicích. Dva dny po tomto nálezu dostala z ničeho nic torzi žaludku a museli jsme ji nechat odejít, protože operace v jejím stavu, by byl čistý nesmysl. Shabinka už v té době byla operována prý pro nějaký podezřelý útvar u sleziny. Z toho se vyklubala „vycestovaná“ ledvina, ale u Shabky byla od začátku stanovená špatná diagnóza. Když se její stav od března nelepšil, naopak stále více bylo vidět, že odchází, změnila jsem v květnu veterináře, ale už bylo pozdě. Žádná vycestovaná ledvina to nebyla. Měla masivní nádor na játrech, který odsunul tu ledvinu ke slezině. Nechali jsme ji operovat, ale nádor byl bohužel už tak prorostlý, že se nedal oddělit od životně důležitých cév a tak nám Shabka v 9 letech, v květnu, odešla za Chiný za duhový most a rázem zůstala Imanka sama.

Náš život rozzářila v září 2019 další holčička RR Ghany, která byla Iman konečně plnohodnotnou parťačkou. Obě zrzečky se od začátku strašně milovaly. Imanka s Ghany neuvěřitelně ožila a přestala být smutná a vážná. Tato slovenská kráska s duší anděla s námi byla bohužel jen do svých 9 měsíců, kdy mi na procházce v květnu 2020 z ničeho nic umřela. Nepřeji nikomu, aby mu odešel takto mladý pes skoro před vlastníma očima a tak náhle. O to smutnější, že měla úžasnou duši a byla strašný miláček a velký mazel. Dodnes mám slzy v očích, když o tom píšu. Během 1,5 roku jsme přišli o 4 zvířata, když vezmu v potaz i kocoura.

Z nastávající situace jsme byli tak vyřízení, že jsme nevěděli co máme dělat. Po velikém přemýšlení a zvažování všech pro a proti a s obrovskou podporou všech našich kamarádů a přátel, jsme se rozhodli, že si další štěňátko už necháme od naší Iman, která má úžasnou povahu a se svým rodokmenem je vynikající zakladatelkou naší chovatelské stanice Ghaniyah. A pokud jste to dočetli až sem, tak znáte vše o naší rodině a našich zvířecích miláčcích a jejich osudech.

Všem našim zvířátkům děkujeme, že jsme mohli prožít život, který jim byl tady na zemi vyměřen, po jejich boku a že nám ho neskutečně obohatili a vlastně od základu změnili k lepšímu!